Poslední den výletu patri Marakeshi. Bohužel nestihli jsme toho tolik co jsme chtěli, na druhou stranu zazili jsme toho víc, jak kdybychom tu byli mesice.
....takže Medina (arabsky mesto) je starobyle centrum. Drive to bylo mesto samotne, nyní se jedna o jakysi stred mesta. Medina je vetšinou obehnaná hradbami, tyto hradby deli stare od noveho. Uzasne medinu popsal, ve své ocenene fantasy novele Dlouhy sprint s ozvenou, Mirolsav Zamboch.
Spolubydlici Frenky ( pro Stepanku Franta :D) nám radil, at si davame bacha, clovek se tam ztratí ani neví jak. Ok rikam si, bude konecne nejake vzruso :D. No můj povestny, vrozeny kompas fungoval ...... takže nic :DDDD - kdo ví o co jde, ten ví :D
Medina, to jsou uzounké ulicky a sama zakouti, takže se místy citime jako povestne mysi v bludisti. Nasim cílem je slavny stred Djeem el Fna (ano je to tam, kde par týdnu pred navstevou bouchla bomba). Když uličkami prochazime, nestacime zasnout, jak moc se da vměstnat do prostoru. Lazne-mesita-restaurace-obchod s koberci-obchod ze sklem-drogerie-truhlarna-
O kozeluznach se toho mnoho napsalo. Ze zaměstnanci mají krátkou životnost (práce je to dost namahava a hlavne všude sama barviva a zbytky kuzi i s masem), ze tady makají jen nekale zivly, ze je to otročina atd atd. Není nad to se presvedcit sam. Takže .... když nás chlapík dovede bludistem k mistu cinu, tvrdak Barca poklada první otázku, kolik chcete za vstup. Majitel lehce vyveden z míry rika sto euro HAHAHA. Dostavame matove listky a varovaní ze spousta lidi se tu uz pekne poblila (hned u dveri stal oslík s plne nalozenym vozikem kosti, loje a zbytku kuzi bleeeh)
Ok první prohlídka zajimava. Velké betonové jamy v zemi, plne barviva a kuzi. Pod střechou vysi zbytku kuzi a chlapik, co vypadá jako hrdlorez, odrezava zbytky tuku, kdyz jej chci vyfotit hodí po me takovy pohled, ze jsem mel strach, at nepraskne cocka u fotaku a tak radeji nechavam krytku na objektivu a mizím. Smrad je to teda sileny. Nejvetsi hardcore je mladý Černoch, ktery v tech jamach skáce bosýma nohama aby kuze do barviva ponořil hlouběji - bleeeech.
První areál je za nama. Jde se na druhy. Barca zustava venku, prohlídka ji přijde zdrcujici, prece jenom ty pracovní podmínky jsou pro nas Evropany trosku moc. Já se vydavam do areálu cislo dve. Tam se zpracovavaji kuze kozí .
Po prohlídce jsem vicemene natlačen do obchodu s kozenymi výrobky a od ted zacina dobrodruzstvi....
Kdyz jsem si nic nekoupil zavolal, do ted sympaticky a kamarádsky majitel, své kamarády. Prisel i nas dohazovač - nyni nějak sjety nebo co, no chlapi si stoupli okolo mne a ze mam prispet dvacet euro na berberske rodiny v horách. Haha je mi jasné komu mam prispet... rikam, ze ne! Chlapi se v kruhu jeste vice priblizily a znovu, prispej dvacet euro! Situace zacala byt krajne neprijmena. Hlavou se mi honily myšlenky co bych mel a co bych nemel udělat, kolem me sest CHLAPU, obusek a peprak bezpecne uloženy v krosne na nadrazi a Barca na ulici urcite nic neuslysi, aby zavolala cajty.
No nedal jsem se a jakémukoliv nátlaku na vydáni penez jsem odolal. Chlapi byli uz velmi nervozní. Podobne jako scena v poslednim samuraji i ja jsem si prehraval jak se asi budu muset prát - neviděl jsem jinou možnost. Nesnasim rvačky. Tak a jde se na to. Prvniho odzduchavam a rychle se snazim projít místem, které se prave uvolnilo. Ostatním chvíli trvalo nez jim doslo co se stalo a to mi stačilo abych se dostal na cestu z areálu. Na tuto cestu uz bylo videt z hlavni ulice a bylo jasne, ze tady uz mi nic nehrozí. Jenze nás dohazovač zacal plivat na zem a rikat ze vys...ka mou sestru a matku. V tuto chvíli mi cvaklo v hlave otacim se a jdu za nim zpatky. Chlapíka to zaskočilo, ale dva si me stoupli do cesty a chytli me- nastesti protože to me zklidnilo a doslo mi, ze bych asi nedopadl dobre.
No když jsme odcházeli touha po pomste ve me stále byla. Chtel jsem si na nej počkat za nejblizsim rohem. V hlave jsem mel ukrutný plán ukrutné pomsty, Jak mu dupnu na nohu, jako sejmu kolenem do stehna, vse bylo vymyslené tak, aby fyzicky co nejvíc trpěl, ale pri tom na nem nebylo na první pohled nic patrne... Protože jsem ale ve své podstate lidumil a jsem občas netrpelivy tak jsem to po par minutách cekani a Barčina premlouvani vzdal a sel si uzivat Medinu a jeji krasne namesti.
Cely pobyt v Maroku se nám nic nestalo ( teda krom toho upalu ... o tom jindy ). Jak psala drive Barca, jeden chlapik nas nechal u sebe, ve sve pohadokove vile a ukazal nam nocni život v Marakeschi, jindy vyběhl ridic autobusu shanet nam vodu... Cele Maroko bylo neuveritelne spousta nadhernych a uzasnych zazitku a poslední den toto. Je to jako v živote hezke strida mene nehezke ... a snad bude tato neprijemnost zapomenuta ...
