Už na nádraží v Břeclavi začalo být veselo. Roman byl na nádraží o hodinu dřív a jakmile ohlásily odkud vlak jede vydal se na nástupiště. S tím však nepočítala Barča, která stála ve vestibulu v domnění, že se potkají tam. Nikdo z nich neměl u sebe mobil takže se nemohli domluvit, proto si Roman telefon půjčil od slečny v kupé, zavolal domů bratrovi, ten zavolal mně. Barča mi volala zprostředkovaně z tátova. A já jsem netrpělivě čekal v Brne na nádraží. První dojel Roman a hned po něm druhým vlakem Barča.
Po uvítání jsme šli nakoupit ještě potřebnosti (lahváče, pivka, skopky, kotlík a mapu Rodny) a hurá dp Tesca k Vietnamcům na pořádné jídlo.
Sotva jsme dojedli volá nám Karpatsky expres, kde jsme a jestli jedem? Trošku nás to vyvedlo z miry, protože avizovaný odjezd měl být až za hodinu. Takze rychle se spakovat a utíkat s nabouchanými krosnami a pupky na bus. Nastesti se odjizdelo od Grandu.
Mockrát děkujeme personálu Ck Jenda že nám zavolali, asi bychom se divily že autobus už tam není. Nebyli jsme jediní kdo si nepřetočil hodinky na Rumunský čas a nakup tak dulezitych pivnich konzerv je zdrzel tak, ze by dolil by hodinu po odjezdu.
V autobuse jsme si pokecali se zajímavými lidmi, navzájem jsme si vyměnili zkušenosti, pálenky a piva. Takže cesta nám utekla příjemně rychle. Karpatský expres jak se zve tento autobus, byl z poloviny zaplněn cestovní společností Alpina, která pořádá zájezdy do Rumunska pro lidi, kteří chtějí organizovaný výlet a soudě dle lidí co ji měly na starost musí být výlet velmi zajímavý. Takze pokud ma nekdo zajem jet se mrknout na krasy Rumunska a nechce jet sam, myslim ze s Alpinou zazije krasny vylet.
Ve dvě patnáct vystupujeme v Oradei, již téměř na jisto jako mistni se vydáváme do centra k parku, kde dospáváme nedostatek z cesty. Lidi kteří okolo nás chodí se na nás ani nedívají jako na něco mimořádného. Jak se probouzíme, očicháváme věci zda-li si někdo znás neustlal do Snickersky, protože psů je tady plno.
Po uvítání jsme šli nakoupit ještě potřebnosti (lahváče, pivka, skopky, kotlík a mapu Rodny) a hurá dp Tesca k Vietnamcům na pořádné jídlo.
Sotva jsme dojedli volá nám Karpatsky expres, kde jsme a jestli jedem? Trošku nás to vyvedlo z miry, protože avizovaný odjezd měl být až za hodinu. Takze rychle se spakovat a utíkat s nabouchanými krosnami a pupky na bus. Nastesti se odjizdelo od Grandu.
Mockrát děkujeme personálu Ck Jenda že nám zavolali, asi bychom se divily že autobus už tam není. Nebyli jsme jediní kdo si nepřetočil hodinky na Rumunský čas a nakup tak dulezitych pivnich konzerv je zdrzel tak, ze by dolil by hodinu po odjezdu.
V autobuse jsme si pokecali se zajímavými lidmi, navzájem jsme si vyměnili zkušenosti, pálenky a piva. Takže cesta nám utekla příjemně rychle. Karpatský expres jak se zve tento autobus, byl z poloviny zaplněn cestovní společností Alpina, která pořádá zájezdy do Rumunska pro lidi, kteří chtějí organizovaný výlet a soudě dle lidí co ji měly na starost musí být výlet velmi zajímavý. Takze pokud ma nekdo zajem jet se mrknout na krasy Rumunska a nechce jet sam, myslim ze s Alpinou zazije krasny vylet.
Ve dvě patnáct vystupujeme v Oradei, již téměř na jisto jako mistni se vydáváme do centra k parku, kde dospáváme nedostatek z cesty. Lidi kteří okolo nás chodí se na nás ani nedívají jako na něco mimořádného. Jak se probouzíme, očicháváme věci zda-li si někdo znás neustlal do Snickersky, protože psů je tady plno.
TRIP PO RUMUNSKU MŮŽE KONEČNĚ ZAČÍT.......
