RUMUNSKO - Sfântu Gheorghe a Dunajská Delta

Mnoho krajanů jezdí do Rumunska na hory nebo k moři. Rumunsko, toho ale může nabídnout mnohem více, jedním takovým příkladem může být Dunajská Delta.

Kormoránu je kolem plno

    Druhá největší řeka Evropy Dunaj, musí protéct 10 státy, aby se dostala přes největší Evropskou Deltu do Černého moře. Zde se rozprostírá na bezmála  čtyřtisících kilometrech čtverečních unikátní ekosystém, ve kterém se nachází přes 1200 druhů  rostlin, 300 druhů ptáků, a 40 ryb .Včetně jedné z největších sladkovodních ryb Hlavatky Podunajské, ta může dorůst až 130 cm a  váhy 25 kg, ale nejcennější  rybou je zde Jeseter. Z ptáků zde můžeme zahlédnout Ibisi, Orli zlaté, Kormorány, Pelikány, Volavky a jiné. Ze Sibiře sem létají zimovat obří Labutě a vodní Jeřábi.
 Pokud si chcete vychutnat ptačí ráj, jak se někdy deltě přezdívá, musíte jet přes město Tulcea. Město Tulcea, založili řečtí  obchodníci a k vidění krom muzeí a krásného náměstí, je zde třeba i mešita, jako důkaz  turecké menšiny. Odtud se dá dostat na všechna tři ramena, pojmenována podle přístavů Chilia, Sulina a Sfantu George.
        My si vybrali prozkoumat okolí Sfantu Geroge (svatý Jiří). Jedná se o turisticky nejméně objevené avšak i turisticky velmi nedoceněné místo .Do Sfantu George odjíždí loď přímo z Tulcei. Přístav se nachází hned vedle vlakového nádraží a lístek na lod stojí 30 Lei. Koupit se dá pouze, až dvě hodiny před odjezdem. Vyplatí se zde si i koupit  vstupenku do rezervace ta stojí 5  Lei. V přístavu si můžete  zakoupit občerstvení a nápoje s sebou (dají se sice koupit i na lodi, ale s přirážkou). Parník je obrovský a mnoho návštěvníků jede využít zdejší nádherné pláže, není zde proto problém domluvit se anglicky či německy.

                          "Rákos, zde v nelidských podmínkách sbírali političtí vězni''

       Samotná  cesta vám může nabídnout pohled na obrovské pláně rákosu, které se zpracovávají  stále stejným způsobem. Musí se totiž  ručně utnout aby nedošlo poškození. Dále se rákos zpracovává na celulózu z níž se vyrábí papír.  Dříve sloužil i jako stavební  materiál, ale v dnešní době již nemá takové uplatnění,  ikdyž po celé deltě lze spatřit ještě domy, které mají zdi a střechu vyrobené pomocí rákosových otepí. Velká horka a obrovské lány zapříčinily to, že takto ručně sekat rákos byli nuceni v mnoha  případech vězni.

    Po  zhruba  6 hodinové jízdě  dojedete  do vesnice  Sfäntu George. Pokud máte  těžká zavazadla, můžete  využít místní nosiče. Jsou to lidé jakéhokoli  věku nebo pohlaví vybaveni kárkou nebo v lepším případě povozem  s oslíkem, kteří vám za malý peníz pomohou  se zavazadly. Většinou i nabízejí ubytování v soukromí nebo že uvaří večeři či oběd.  Zdejší stavby jsou zajímavým důkazem lidské přizpůsobivosti okolí. Jsou totiž "uplácány" z bláta a  střechu tvoří otepi pečlivě sbaleného a pečlivě nařezaného  rákosu. V tomto stylu  se nachází  i  4 hvězdičkový hotel, restaurace nebo  penziony.
    Nechcete-li využít  zdejšího pohostinství  a chcete  raději  spát  ve stanu na pláži, stejně jako my, stačí jít rovnou podél řeky po směru plavby. Za nocování na pláži se nic  neplatí ,ale nečekejte  zde  komfort typický pro plážová letoviska. Nejsou zde totiž žádné stánky z občerstvením a nic co by z této pláže dělalo letovisko.  Jediný komfort který si můžete užít, je když  se necháte za  2 Lei svézt malovaným traktorem s vlečkou na pláž či do vesnice, anebo si zalétáte v Ultralightu.


Nevyužijete-li  traktůrku, čeká vás po zhruba 2 kilometrech nádherná písčitá pláž. Může se ale stát, že  někoho moře zklame. Tím že je delta v těsné blízkosti není moře ani tak čiré ani tak teplé jak to známe odjinud. Nicméně na příjemné chvilky  ztrávené ve vodě stačí. Velkou zábavou jsou vlny, místy dosahující jednoho metru.  Jistý druh zábavy  může nabídnout pozorování krav které se chodí k moři koupat a slunit a lidský život okolo  je příliš nevzrušuje.

Beach Cows

               Největším lákadlem zde ale není ani pláž ani místní rybí speciality, ale delta samotná totiž ekosystém žijící si sám pro sebe. Na pozorování delty je nejlepší  najmout si i s lodí průvodce. Všude okolo je spousta letáku s nabídkou průvodců po deltě.  My jsme, ale neměli náladu nechat se ošidit a proto jsme se ptali na místní pumpě PHM, na zkušeného průvodce s aspoň základní znalostí anglického jazyka. Protože všichni říkaji, že anglicky umějí, ale pak se z toho vyvrbi pouze yes -no. Majitel a prodavač v jedné podobě hned vytočil číslo a zavolal průvodce. Mezitím než došel nás pohostil grilovaným kaprem, který byl mnohem lepší a pikantnější než ten co jsme jedli na večeři v restauraci. Za chvíli dorazil průvodce který nabídl sympatickou cenu, 120 lei pro tři osoby na zhruba 3 hodiny. Vzhledem k předchozím zkušenostem jsme si ji ještě nechali  napsat na papír a pak už jen stačilo domluvit, v kolik a kde se potkáme.

     ''... jestli něco připomíná Cestu do pravěku Bořivoje Zemana, pak je to přesně toto místo.''



    Druhý den ráno na nás  průvodce spolehlivě  čeká a vyjíždíme napříč rekou do menšího kanálu. Krátce po vstupu do chráněné části rezervace, čeká ochranář a kontroluje povolenky  ke vstupu. PO zhruba 10 minutách jízdy, už všechna civilizace  zmizí a krom lodi a občasné PET lahve zde není nic coby ani civilizaci připomínalo. Po chvíli se začne kanál rozšiřovat. a na větších plochách  přibývat leknínu. Toho využívají různí ptáci ke  stavění hnízd a  k vytváření kolonii.  Pak se objeví jezírko kde na mrtvých stromech  lze již spatřit kormorány.

        Tady vše teprve začíná.  Na jezeře odpočívají kormoráni a nad  hlavou s ohromným hlukem přelétává  několik pelikánů, aby  mohly,  přisednout ke zbytku hejna plovoucího v leknínech opodál. Člověk má pocit jakoby se vrátil několik set let zpět. zdejší příroda jakoby si ani človíčka  nevšimla a žila si tak jak jí to vyhovuje. Průvodce je velmi zkušený a po každou chvíli nám ukazuje  směr ve kterém se  zanedlouho  zjeví unikum zdejšího světa. Přijíždíme Barča, akční člen našeho týmu, to chce  zkusit a natahuje nohu do vody, aby si podala plovoucí  brk.  Náš kapitán ji však včas zastaví a bydlem ukazuje že dno je pouze klam, poté nám předvádí  své řidičské umění když s lodí manévruje tak, že si pro pero podáme rukou.

   Na ostrůvku můžeme spatřit  hnízda  ptáků kteří mají raději pevný povrch pod sebou. Když ostrůvek míjíme najíždí naše lodˇ k rákosům aby  vyplašila zdejší obyvatelstvo. Nám se tím naskytne zážitek z pohledu na různá rozpětí křídel pár centimetrů od těla.  Po zhlédnutí pevniny plujeme k jinému ostrovu. Tento ostrůvek, obehnán  sítí a tvoří jej pouze lekníny není moc  velký, ale co nabízí je úžasné. Racci zde mají  své hnízdiště.Opatrně míjíme sítě a koukáme na malá hnízda, z nichž zvědavě  vykukují racčí mláďata. Kolem nás  se spustí hluk a křik rodičů kteří se nás nejspíš snaží odstrašit. Po pár snímcích je necháme uklidnit a odjíždíme dál. Vjíždíme do dalšího kanálu a pozorujeme  život v rákosu i ve vodě. Na ostrovech je spousta posedů sloužící ornitologům a  fotografům. Náš sympatický  průvodce zajíždí ke  břehu a my  si pak všimneme stromu špendlíku s chutnými plody.
  Po tomto krátkém občerstvení se vracíme kus cesty zpět a vjíždíme  do jiného kanálu kde právě kvetou žluté lekníny. A nás láká velké pokušení si jeden z těch, jak dlaň velkých, sluncí na hladině utrhnout a vzít s sebou. Vjíždíme do  tak hustého porostu,  že to vypadá že se tam ani lodí jet nedá. A jestli něco připomíná Cestu do pravěku Bořivoje Zemana, pak je to přesně toto místo. Tajemné šero, zajímavé vůně a tichý motor umožňují hluboce procítit atmosféru tohoto místa. Ta působí tak, že se člověk  div neohlíží zda na něj odněkud  neskočí lovec s oštěpem v ruce.
   Po opuštění  jungle se vydáváme  přes hlavní kanál do Sfantu George a zajíždíme směrem k  vesnici.  Okolo vesnice  se vine jiný kanál, krajina zde je otevřenější.  Zde je možné spatřit opět něco vyjimečného. Domky uplácane z blata a rákosu, které jsou jiz dávno opuštěné.

Partnerka Barunka a parták Vojmil, při špendlíkové krmi

Když se vracíme z teto procházky jsme pěkně vykuleni. Těžko se to přirovnává k něčemu co člověk nezná, ale mám pocit, že by se tomu taky dalo říkat safari na lodi. Zde se hojně zvedá turisticky ruch.  Rok od roku. A jako všude s sebou přináší spousty dobrého i spousty zlého. Pro ''klasické'' turisty spící v hotelu, stejně jako pro obyvatele je to přínos. Ale pro lidi milující přírodu jako živel, myslím si že je to útlak. Lide sem přijíždějící očekávaji standard, na který jsou zvyklí z přímořských destinaci a ten může mít neblahý vliv na zdejší romantickou Atmosferu. Kanály zde jsou místa pro rozjímání a obdivováni nad krásami, které človek stvořit nemůže. Doufám tedy, ze se toto místo nepromění v dálnici lodiček.